Projektový den – ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST

Dne 16. dubna 2013 se uskutečnil 2. projektový den z tematického okruhu ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST s podtitulem Čerti na dovolené – tvoříme pohádky. Nejdříve se žáci motivovali oblíbenými pohádkovými knihami, četbou nebo poslechem pohádek /vytvořených jejich spolužáky/ z CD, zhlédnutím ukázek z filmů Čertova nevěsta a S čerty nejsou žerty. Pak se dali žáci do tvůrčího psaní, kreslení, nakonec autorského čtení. V rámci projektového dne navštívily všechny třídy besedu v místní knihovně, která se týkala problematiky naší sluneční soustavy a znečišťování planety ZEMĚ, žáci si vyslechli pohádku    „Ušmudlaná planeta“.

Dramaterapie a muzikoterapie

Dne 21. 3. 2013 se uskutečnila v naší škole pro členy dramatického kroužku speciální dramaterapie a muzikoterapie.
Tato zajímavá akce proběhla v relaxační místnosti a uváděla ji paní učitelka Dagmar Nyklová.
Z Olomouce k nám přijel známý terapeut pan Holcer, který si pro nás připravil hodinovou relaxaci, hlavně vleže, kdy nám vyprávěl a hrál na hudební nástroje. Mně se však nejvíce líbilo hraní, když jsem bubnovala na buben. Kromě hraní na hudební nástroje a relaxace vystoupil s ukázkou i náš dramatický kroužek.
Dramaterapie  i muzikoterapie se mi moc líbala, hlavně bubnování.

Aneta Návratová, IX. A

Jiří Žáček – beseda v knihovně

Dne 5. 3. 2013 jsme šli se školou do blízké knihovny. Zrovna jsme měli v plánu besedu o spisovateli Jiřím Žáčkovi. Paní knihovnice nám o něm říkala různé zajímavosti. Například kolik knih napsal - asi 50. A taky jsme se dozvěděli, v jaké zvíře by se Jiří Žáček chtěl proměnit. Je to největší delfín na světě, kosatka. Zazpívali jsme si píseň Pět minut v Africe. A potom jsme se dívali na pohádku Krysáci, kterou Jiří Žáček vymyslel. Prohlédli jsme si také jeho knihy, zajímavá byla Šípková Růženka jako comics. Celá beseda se mi moc líbila, byla zajímavá.

Patrik Kopecký, 7. A

Almanach žákovské poezie 2013

Básně zaslané do soutěže moravskoslezských škol

Zima

Z podzimu nastává dlouhá zima
a po roce je zase prima.
Na Vánoce dárky dostáváme
a velkou radost z toho máme.

Na Silvestra šampus otvíráme
a všem ochutnat dáme.
V zimě se Nový rok slaví
a atmosféra nás baví.

Mája Lyčková, 7. B

Hrušky v naší rodině

Hruška je zdravá výživa
Nemusí být ani tolik živá
Je zelená
Z Řecka původně dovezená
Spoustu živin nám dodává

Ovoce je hruška
To ví i naše Maruška
Když ji večer konzumuješ
Ráno překvapená budeš

Koláče hruškou pomazané
Do stánku prodejcům dané
Každý si na nich pomlsá
Frgál si ještě do kapsy dá

Ovšem tatínci mají rádi hrušky v tekutém stavu
To pak zažijeme velkou zábavu
Děti maminky uklidňují
Že tatínkové však právo mají
Hruškovici pít potají

Karin Havlasová, 8. tř.

Vánoce

Protože Vánocemi začíná zima,
je ten den brzy tma.

Ježíšek vypadá kdoví jak,
kdoví, jestli vůbec nějak.

V zimě napadá sníh
a my můžeme jezdit na saních.

Před Vánocemi ale chodí Mikuláš,
od něho ale jen sladkosti čekáš.

Zvířata se uchylují k zimnímu spánku,
majitelé turistických atrakcí strkají
klíče do zámků.

Jan Miksa, VII. B

Americké Vánoce

V Americe Vánoce
jsou taky jednou v roce.
Ale místo Ježíška Santa Claus tam létá,
na celou Ameriku se shora dívá.

Hází dárky do komína,
kultura tam je jiná.
Místo kapra
jí tam krocana,
Santa chodí s hezkýma holkama.

Potom jim dá dárky,
jsou zvláštní ty americké svátky.

V Americe tradice je taková,
Santa se před dětmi 25. prosince ráno neschová,
dárky dětem rozdává,
s Ježíškem si sraz nedává,
protože ten už dávno po službě má.

Vánoce jsou svátky klidu,
zločinci však v Americe svátky asi neslaví
a místo toho dívky násilní,
v ulicích se zase střílí,
přepadají se banky,
kšeftuje se s tanky.
Hulí se tam tráva, fetuje se taky
a problémů je jako u nás mraky.

Když pojedete do Ameriky,
dostanete dárek do vánoční ponožky
a tradiční cukrlátka ochutnáte
a zažijete to, co doma nemáte.
Dýňová jídla, vánoční punč,
americké cookies a koláč jablkový.
Černoši tam repují
a z toho se všichni radují.

Karin Havlasová, 8. tř.
Martin Krečmer, 9. A

Kamaráda mám

Kamaráda mám, ale ještě ho moc neznám.
Chodili jsme kolem sebe, nenašli jsme kousek sebe,
a nezakoukali jsme se do sebe.
On si mě moc nevšímal, možná mě měl trochu rád,
ale to už nikdo neví a tím moje báseň končí.

Snad ho ještě někdy potkám
a do něho se zakoukám.
To mi všichni hodní lidé přejí
a já za to moc děkuji.

Nikol Vlochová, 9. A

Miládka a rovnátka

Naše paní Miládka,
nosí také rovnátka.
Má je ráda ve dne v noci,
touží po nich od půlnoci,
má je ráda strašně moc,
miluje je od Vánoc.

Miládku já zbožňuji,
myslím na ni ve dne v noci,
toužím po ní od půlnoci.
Položím si otázku:
Budu mít rád Miládku s rovnátky
na dálku?

Jan Fojtík, 9. A

Strašně bych si přál odletět do kouzelné říše

Strašně bych si přál odletět do kouzelné říše,
kde budu mít klid a o které se hezky píše.
Kde můžu sednout a v „klídečku“ si psát,
beze strachu z dalšího dne celou noc spát.

Že se něco přihodí a já budu mít problém,
sice to tak nezní, ale myslím to v dobrém.
Že se zase nepohádám s mojí mámou nebo tátou,
tyhle hádky jsou naší Achillovou patou.

Doběhnu na konec světa,
nadechnu se a skončím,
svoje trápení ukončím.

Konečně už budu mít od tohoto světa klid
a v mé kouzelné říši bude tleskat lid.
Že jsem dosáhl klidu a každému bych to přál,
aby si v nebíčku s anděly na „schovku“ hrál.
 
Erny Tamáš, 8. ročník

Nešťastná láska

Pamatuji si v sedmi letech,
příběh o dvou zamilovaných dětech.
Posměšky ostatních,
to je neštěstí zamilovaných.

Láska jejich byla nešťastná,
jen sama deprese byla a nálada špatná.
Jednoho dne se kluk zamiloval do jiné,
protože nemohl vydržet posměšky ostatních.

Ale posměšky byly špatné
a naváželi se i do druhých.
Holka se mu vyhýbala,
protože se posměšků bála.

Jednoho dne kluk přestoupil na jinou školu
a holka už nerada chodila na svou školu.
Od té doby byla holka na této škole nešťastná
a smutně zvolala: „Ach, láska věhlasná.“

Zuzka Rajnochová, 7. B

Rozhodování v lásce

Jitko,
ach, ty moje kytko.
Jsi krásné hedvábí,
ale už mě to s tebou nebaví.
Májo,
ach, ty moje krásko,
pojedeme na rekreační středisko.
Tam se spolu seznámíme
a poprvé se políbíme.
 
Šimon Karásek, 6. ročník

Báseň o lásce

Láska může být pro někoho jen pouhý sen,
někdy netrvá ani jeden den.
V srdci bolest stoupá moc,
přemýšlíš nad ním celou noc.

Slzy z očí tečou každý den,
nedokážeš vyjít ani ven.
Z lásky nemůžeš spát,
můžeš si o ní jen nechat zdát.

Lásku vidíš, kam se podíváš,
a sama ji nemáš.
V srdci tě furt mám,
své srdce ti vždy dám.
          
Mariola Lyčková, 7. B

Možná

Možná je někdo, kdo krásně píše,
že existuje i kouzelná říše.
Kde láska, cit a milování,
nejsou jen pouhá slova
a není to jen zdání.

Kde štěstí a rozum společně
jdou po jedné cestě konečně.

Tam upřímnost a dobrá srdce
se spolu sejdou najednou,
pak podají si své ruce
a náklonost si dají vzájemnou.
 
Natálie Válková, 7. B

Láska

Láska je velmi krásná,
někdy však až přehnaná.
Ať ale mimo nejsme,
až ve vyšším věku tu svou proto hledejme.
Protože když studujeme,
na lásku čas nemáme.
Po dokončení studia větší prostor je
a také v té době větší zábava je.
Ptám se na otázku:
„Hledáte si už svou lásku?“
Já ještě ne,
ale vy možná.
Chcete-li, hledejte,
už na vás čeká možná.

Jan Miksa, 7. B

Knihovna - Pán prstenů

„Vytvoříme si vlastní knížku“

Dne 4. prosince 2012 se v naší škole konal projektový den čtenářské gramotnosti. Každý měl donést vlastní knížku,
já donesl svou oblíbenou knihu „ Lumpárny darebáka Davida“. Každou donesenou knihu jsme si představili a kousek přečetli.
Potom jsme měli napsat svůj příběh, psali jsme ho 2 hodiny a o přestávce jsme si pouštěli písničky. Já jsem napsal
hororový příběh a nakreslil jsem k němu obrázek. Tento den se mi moc líbil, chtěl bych ho znovu.

Ondřej Vnenčák, 7. A

Dne 4. prosince 2012 se v naší škole uskutečnil projektový den s názvem „Čtenářská gramotnost“.
Každý si měl přinést z domu knížku, o které pak měli všichni povyprávět. Dalším bodem projektového dne bylo sepsat,
co mají knihy společného a co ne. Po sepsání všech shod a neshod knih jsme z nich měli udělat výstavku pro ostatní třídy.
Potom všichni tvořili autorské psaní příběhů, mohly být skutečné nebo i vymyšlené. Já jsem psal povídku s názvem
Rapový příběh. Potom jsme ještě měli dělat ilustrace, ale to jsme už někteří nestihli. Projektový den bude ještě pokračovat,
protože se musí všechny povídky svázat a udělat z nich kniha. Vybraní žáci vystoupí s autorským čtením před svými mladšími
spolužáky a rodiči. Projektový den se mi líbil a těším se na jeho pokračování.

Martin Krečmer, 9. A

Návštěva knihovny

Dne 22. 2. 2013 navštívili žáci naší školy besedy v Městské knihovně Ostrava, a to v pobočce na Opavská ulici.Tentokrát byla na programu tvorba J.R.R.Tolkiena Hobbit.Velmi zajímavou formou podala téměř nadlidský výkon paní knihovnice Marcela Kališová, která nejen úžasně vyprávěla, četla s prožitkem ukázky z díla, ale měla připravenou celou škálu fotografií z knihy, ukázky z nového filmu, a hlavně se dětem líbilo naučit se pár slov elfsky. Všechny děti se těší na další besedu v knihovně.

Názor na návštěvu knihovny - 21. 2. 2013 Ve čtvrtek 21. února jsme s 8. třídou a 9. B byli v knihovně. Paní knihovnice Marcela K. nám poutavě vyprávěla o filmu Pán prstenů a Hobbit. Upoutala naši pozornost vyprávěním o LIDECH, ELFECH, HOBITECH a SKŘÍTCÍCH. Nejvíce se mi líbili Elfové. Vypadali jako lidé, měli špičaté uši a nebyli moc vysocí. Byli moudří a spravedliví. Také se mi líbilo, jak paní knihovnice četla úryvky z knih. Těším se a jsem zvědavá, co bude příště.

Něco o Elfech: Elfové jsou jednou z ras v Tolkienově fantasy příbězích ze světa Středozemě. Objeví se v Hobbitovi a trilogii Pán prstenů. Jejich kompletní historie je popsaná v Silmarillionu (jedna z trojice nejznámějších knih od britského spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena). Elfové jsou občas nazýváni jako Prvorození nebo Starší děti. Elfové sami sebe nazývají Quendi (mluvící).

Natálie Valková, 7. B

Dne 21. února 2013 jsme opět šli se školou na besedu do knihovny v Ostravě – Porubě. Tentokrát na téma Hobbit. Když začala přednáška, paní knihovnice nám řekla, co vlastně Hobbit je. Jde o „pokračování“ Pána prstenů. Bavili jsme se o Středozemí a o jejich obyvatelích. Začali jsme u Elfů a skončili u lidí. Dozvěděli jsme se, jak to všechno začalo a o co vlastně jde. Hobbit je vlastně deník Bilba Pytlíka. To je předek Froda Pytlíka. Celé vyprávění bylo zajímavé a pohádkové. Zvláštní je, jaké tak mají názvy a Elfové mají dokonce vlastní jazyk. Beseda v knihovně se mi tentokrát líbila, bylo to velmi zajímavé.

Martin Krečmer, 9.A

Vánoční trhy Opava

Vánoční trhy Opava 2012

Dne 14. 12. 2012 jsme jeli na vánoční trhy do Opavy. Sraz byl na vlakovém nádraží Ostrava - Svinov. Já jsem s sebou měla i maminku, koupily jsme si na vánočních trzích spoustu věcí. Například pálivý olej jako dárek pro mého taťku a andílka pro maminku. Až doma jsem se dozvěděla, že mi paní Maruška posílá jako dárek malý zvoneček, měla jsem velkou radost. Když jsme si prošli celé trhy, tak jsme skončili v kavárně, kde jsme si dali zákusek a horký nápoj, bylo tam moc hezké posezení a velká legrace. Poté jsme šli do nákupního centra BREDA, kde nás paní Markétka zavedla do galerie. Byla tam spousta obrazů, a nakonec jsme si všimli, že tam má obraz i naše paní učitelka Markétka Hermanová. Společně jsme se u něho vyfotili. Na oběd jsme měli dobroty z KFC. Už se pomalu blížil konec výletu a my se vypravovali na vlak. Výlet se mi moc líbil. Už se těším na příští rok, kdy pojedeme na vánoční trhy do Brna.

Karin Havlasová, VIII. třída

Náš skvělý výlet do Opavy na vánoční trhy Dne 14. 12. 2012 se naše škola zúčastnila výletu do Opavy. Sraz  jsme měli na nádraží v Ostravě - Svinově. Když jsme se všichni sešli, koupila paní učitelka jízdenky na vlak. Pak jsme nastoupili do vlaku a jeli do nádherně vyzdobené Opavy. Po příjezdu do Opavy nás paní Markéta provedla po městě. Ukázala nám Horní i Dolní náměstí. Když už jsme věděli, kde všude jsou vánoční trhy a dostali jsme všechny potřebné informace, kdy a kde se sejdeme, rozešli jsme se po skupinkách. Já jsem byl celou dobu s Ondrou Vnenčákem. Chodili jsme v Opavě tam a zpátky jako nějací šašci, až jsme narazili na obchod s jídlem. Tam jsme si koupili langoše. Trhy nás po jídle uchvátily. Potom byl už čas jít na určené místo, kde jsme měli sraz se zbytkem skupiny. Všichni jsme se v pořádku sešli a vyrazili k dalšímu cíli, obchodnímu centru Breda. Tam byla spousta obchodů a galerií. I tam jsme dostali rozchod. Když nastal čas jet domů, tak jsme šli zase zpátky na nádraží a odtamtud jsme jeli do Ostravy. Celý výlet se mi moc líbil a těším se na další vánoční trhy. Miroslav Fišer, 8. ročník

Afrikána - názory žáků

Afrikana u nás ve škole

Moc jsem se těšil, že spatřím černochy v reálu. Pocházejí z Pobřeží Slonoviny, jeden z nich měl na hlavě tmavě modrý šátek, kdyby nebyl tak černý, myslel bych si, že je to pan Pavel Šporcl. Nejvíce se mi líbilo, jak úžasně tančili, nejvíce ovšem moje asistentka paní Dáša Vašíčková. Paní Miládka tančila taky hezky, viděl jsem ji poprvé odvázanou. Líbilo se mi, jak zpívali a bubnovali. Dozvěděl jsem se hodně zajímavostí o Africe. Zaujalo mě, že musí některé děti vstávat v 5:00 hod. ráno a chodit do školy pěšky, i 3 hodiny. Nemají většinou počítače, ledničky, televize. Opatřují si potraviny, které nemusí uchovávat v chladu. Jí maso z krokodýla, z antilopy a jiných druhů zvířat, o kterých se nám ani nezdá. Svobodné černošky chodí s odhalenými ňadry, a to konkrétně z kmene Zulu, naopak vdané jsou zahalené. Promítání filmu bylo také zajímavé. Nakonec jsme se s nimi vyfotili, zamávali na rozloučenou, to bylo výtečné fotografování, budu mít památku na celý život. Dominik Schwarz, 8. třída

Beseda o Afričanech

Dne 30. 11. 2012 jsme měli besedu o Afričanech. Jejich skupina se jmenovala Afrikana. Pán nám povídal o Africe, kde bydlí, jak to tam chodí. Celkem umí šest cizích jazyků, další jeho kolega umí taky šest a třetí čtyři. Všichni studovali v Belgii. Ten pán, co nám povídal o Africe, je učitelem francouzštiny. Žije severozápadní Africe. Se čtyřmi jazyky studoval ekonomiku a teď žije v Česku. Strava tam začíná honbou  za zabíjením zvířat: antilopy, krokodýli a z toho mají maso. Na závěr nám zahráli na afrických bubnech. Taky jsme se přidali, tančili tak, jak to chodí v Africe. Nejvíce mě zaujalo, že škola je základ života, proto bychom měli něco v té hlavě mít, chválili naše učitele, říkali, že někteří rodiče si neváží toho, co pro děti učitelé dělají, a dokonce byl svědkem toho, jak rodič nedává paní učitelce, byl jsem překvapen. Denis Suk, IX. B

Názor na taneční  skupinu   Afrikana

Dne 30. 11. 2012 k nám do školy přijela taneční skupina  Afrikano. Byli to černoši z Afriky, byli tři. Zahráli nám na africké bubny a zazpívali. Vzali i některé děti na tanec, byli to: René z 5. třídy, Zdeněk ze šesté a já. Bylo to super! Tančili jsmes jedním černochem a dali nám africké pláště kolem pasu a „klukům“ po celém těle. Za odměnu jsme dostali náramky na ruku. Zatančili si i někteří učitelé. Nakonec, jak to skončilo, tak jsme je všechny tři poprosili o autogramy. Bylo to moc super! Chtěla bych si to zopakovat příští rok. Mariola Lyčková, VII. B

Žáci píší o Vánoční besídce

Vánoční besídka 2012 Dne 13. 12. 2012 se konala každoroční vánoční besídka, která se opět konala v domově důchodců Slunečnice v Ostravě - Porubě. Letos jsme nevystupovali po třídách, ale vystupovaly pouze kroužky. Název vánoční besídky byl „Cesta kolem světa za 1,5 hodiny“, myslím si, že jde o skvělý nápad. Děti se nejen pobavily, ale i poučily o vánočních zvycích a tradicích v jiných zemích. Náš novinářský kroužek si připravil společnou epickou báseň s názvem Americké Vánoce. Vystupovali jsme jako Santové a završili jsme náš příběh Vánočním rapem. Nejvíce se mi líbilo vystoupení hudebního kroužku, který vystoupil s bubny  a udělal velký hluk, celý sál se otřásal a znělo to, jako když se blíží válečníci. Dále se mi líbilo učitelské vystoupení s názvem „Tři sudičky“. Na tomto vystoupení se mi nejvíce líbil pan Honza, který měl super kostým. Ostatní kroužky měly také hezké vystoupení, například děti z tanečního kroužku zatančily ruský tanec, který byl také velmi promyšlený. Celou besídku moderovali Dominik Vaněk, Denis Suk, Tereza Muroňová a Vojta Janík. Moderování pojali velmi vtipně. Celá besídka byla pestrá a obohacující o nové informace. Byla to moje poslední besídka, protože už tady příští rok nebudu, ale i tak se přijdu podívat na další ročník, abych se vánočně naladil. Martin Krečmer, 9. A 

Vánoční besídka 2012 Ve čtvrtek 13. prosince 2012 se konala vánoční besídka. Začínala v půl páté a končila v šest hodin. Hlavními uvaděči byli Tereza Muroňová, Denis Suk, Dominik Vaněk a Vojta Janík. Cestovali po světě a vždycky uváděli ty, kteří vystupovali. Každá třída si vybrala nějakou zemi. Pátá třída měla Grónsko, šestá třída Japonsko, naše třída 7. B, která byla spojená se 7. A, připravila Vánoce v Austrálii, děti z novinářského kroužku Ameriku, dramatický kroužek Mexico, taneční kroužek měl Rusko a hudební Afriku. Jako poslední vystupovali učitelé se scénkou „Šípková Růženka“. Já jsem vystupovala s tanečním, s dramatickým a s hudebním kroužkem. Nejvíce se mi líbila Amerika. Na závěr se ještě zpívaly koledy.  Besídka se mi líbila a těším se na další. Eva Michalová.